Hračky

Rodiče se při koupi hraček pro své děti bohužel často řídí moderními trendy. Jako kdyby to byla záruka, že moderní hračky jsou pro děti to pravé. A v drtivé většině zcela pomíjejí jedno z nejdůležitějších kritérií. A to, že hračky, které svým dětem kupují, formují jejich budoucí osobnost.

Kdysi dávno jste v pokojíčku prakticky každé holčičky našli panenku. Tato panenka měla podobu buď miminka, či malého děvčátka. A obvykle ležela v postýlce, nebo v kočárku přikrytá peřinkou, aby jí nebyla zima.

Dnes, když vejdete do takového pokojíčku, najdete tam také panenku, tedy většinou přímo celý šik panenek. Obvykle to bývá Barbie, anebo panenka reprezentující holčičku neurčitého věku s velkýma nepřirozenýma očima, které jsou výrazně nalíčené. A málokdy ji najdete v kočárku, či v postýlce. Obvykle je vystavená někde na nábytku…

Na první pohled se toho zas tak nezměnilo – holčičky mají panenky, se kterými si rády hrají.
A to, že ty panenky vypadají jinak? To je přece logické. Doba jde kupředu.
Jenomže, jak se říká, zdání klame. A v tomto případě obzvlášť.
Ve skutečnosti se totiž hra s panenkami sice nenápadně, ale zásadně změnila. A bohužel tím špatným směrem.

Hned na začátku je potřeba si uvědomit jeden důležitý fakt – vzhled panenky naladí holčičku na to, jak si s ní má hrát.

Pokud panenka vypadá jako malé miminko, v holčičce to podvědomě vzbudí potřebu o ni pečovat. Bude ji přebalovat, krmit, oblékat, uspávat, konejšit… Bude si s ní hrát tak, aby o ni bylo pokud možno dobře postaráno a panenka se cítila dobře. Proto jsem i na začátku psala, že takovou panenku v pokojíčku obvykle najdete nejen uloženou v kočárku, nebo v postýlce. Ale i přikrytou, aby jí nebyla zima.

Zatímco Barbie má podobu dospělé samostatné ženy.
A co taková holčička s dospělou ženou má dělat? Jak si s ní má hrát?
Dospělá žena přece nepotřebuje krmit, přebalovat. To i malá holčička podvědomě cítí. Přece nebude dospělé ženě dávat plenu či dudlík. Vždyť to by bylo nepatřičné.

A na maminku si s Barbie taky moc hrát nejde. Barbie kvůli svému vzhledu rozhodně nepůsobí jako ryze mateřský typ. To ostatně podtrhují i její většinou vyzývavé šaty, střevíčky na vysokých podpatkách a přibalené doplňky v podobě hřebenu, zrcátka, voňavky a podobně. Nebo jste snad už viděli Barbie v domácím oblečení se zástěrou vybavenou vařečkou a hrnci, aby si s ní šlo hrát na vaření? 

Barbie je prostě koncipovaná akorát tak pro hru „být krásná“. Takže taková holčička, aniž byste jí museli cokoli říkat, začne Barbie automaticky česat, oblékat a všelijak krášlit. Nic z toho ale nebude dělat, aby bylo o její panenku dobře postaráno. Když ji bude česat, nebude to dělat proto, aby se dobře postarala o její vlasy, ale aby její Barbie oslňovala svým cool účesem. Když ji bude oblékat, nebude to proto, aby byla v čistém a nebyla jí zima, či teplo, ale aby byla zaujala svým outfitem.

Při hře s Barbie je prvořadé, aby byla jak ze žurnálu. Holčička se tedy stará o její zevnějšek a ostatní ji příliš nezajímá. Proto je Barbie většinou vystavená někde na nábytku a málokdy ji najdete v kočárku, nebo v postýlce. To by si totiž akorát tak poničila účes a zmuchlala šaty…

Cítíte v tom ten rozdíl?
V obou případech si holčičky hrají s panenkou. U každé z nich tato hra však otvírá něco jiného.

Holčička, která si hraje s panenkou-miminkem, se díky této hře učí vžívat do druhého – jak mu asi je, co potřebuje, co mu chybí. Přirozeně se učí být citlivou, empatickou, starostlivou a připravuje se na to, aby jednou z ní byla dobrá maminka.

Zatímco holčička hrající si s Barbie se učí, že prvořadý je zevnějšek. Že je potřeba se o něj pořádně starat, že je to to nejdůležitější.
A tím zevnějškem nemám na mysli jen oblečení, účes a líčení, ale i postavu. Barbie svojí vyumělkovanou postavou s velkými prsy, úzkými boky a dlouhými nohami totiž mnohým holčičkám skrytě podsouvá vzor, jak by měly vypadat.
Taková holčička se tedy učí dívat se na ostatní, ale i na sebe samotnou povrchním pohledem, kterému vévodí kult těla.

A pak se není čemu divit, že na psychiatrických klinikách jsou poslední dobou čím dál častěji hospitalizovány i desetileté dívenky, které trpí vážnými depresemi z toho, jak vypadají. Nebo které se potýkají s psychickými problémy ohledně příjmu potravin.

A toto se bohužel týká i klučíků. Ti si zase hrají se všemi možnými Spidermany, Batmany, Hulky a dalšími svalnatci. Jejich hry často spočívají v tom, že s těmito „hrdiny“ válčí, všelijak létají a skáčou. Staví pavučiny, do kterých chytají ostatní. Ničí věci a bourají, co se dá. Přece musí zachránit lidstvo.

Takovéto hry v nich ale neprobouzí nic hezkého. Místo toho, aby je učily tomu hlavnímu – něco budovat, starat se o rodinu a zabezpečit ji, tak je akorát učí nežádoucí destruktivitě a agresivitě.

A aby toho nebylo málo, prostřednictvím těchto hraček je i klučíkům podvědomě podsouván vzor, jak by měli vypadat. Měli by mít veliké svaly, na břiše pořádný „pekáč buchet“ a pokud možno nadpřirozené schopnosti. A pak to také nejednou končívá tím, že kluci už v útlém věku se nemají rádi za to, jak vypadají a co umí.

Proto když jdete dětem kupovat hračky, nepodléhejte současným trendům. Zaměřte se hlavně na to, co daná hračka ve vašich ratolestech bude otvírat, čemu je bude učit.

Holčičce kupte panenku, která co nejvíce vypadá jako opravdové miminko. Případně může vypadat jako malinké děvčátko. Je však potřeba, aby bylo na první pohled zřejmé, že je potřeba se o ni postarat. A sami jí ukažte, jak se o takovou panenku má starat. Kupte jí i kuchyňku, ať své panence má kde uvařit. Jestliže umíte šít, ušijte panence, třeba i společně, výbavičku.

Nebo jí pořiďte panenku, se kterou si může hrát na maminku. A pokud se vám k ní podaří sehnat i tatínka a miminko, o to lépe. Pak si s nimi bude moci hrát na „opravdovou“ rodinu…

Klučíkovi kupte hračky, které ho budou učit něco budovat a o něco se starat. Výborné jsou stavebnice, nebo stavební stroje a auta. A zase mu ukažte, co všechno může se svými hračkami dělat. Auty může převážet kostičky na stavbu, kde se staví dům. Traktorem může obdělávat pole, nebo vozit pomyslné balíky sena, či slámy.

Prostě vybírejte takové hračky, které v dětech evokují smysluplné hry. Hry, které z nich budou dělat dobrého člověka…